Jíst, cestovat, milovat (starožitnosti)
Cestuju do zahraničí ráda a často. Utrácet úspory za cestování je pro mě rozumnější investicí než za věci. Vytváří to trvalé hodnoty jako vděčnost za to, co máme doma (jako např. pitnou vodu z kohoutku, dobré pivo, svobodu…) a rozšiřuje to obzory vnímání krásy a divení nad odlišností.
V naprosté většině případů ale nejezdím lovit věci. Cestuju většinou jen s batohem na zádech nebo příručním zavazadlem. Chci si na cestách odfrknout, být hodně s manželem/dětmi/kamarádkou a hodně spát, jíst a pít, hodně chodit a pokud je to možné, taky se koupat v mořské vodě jakékoliv teploty.
Samozřejmě se “stane”, že při cestách narazím na starožitnictví nebo schmutzig bazar. To nevadí. Mí blízcí mě znají, takže ví, že si mají prostě kecnout venku na obrubník a čumět chvíli do telefonu. Že jsem při procházení mezi regály velmi efektivní a rychle skenuju police jak Terminátor T-1000. S blešáky je to náročnější; tam chodí se mnou (ale s povinným rozchodem) a já se směju, že mi po půl hodině volají, že už mají hotovo, a já jsem teprve u pátého stánku v první řadě. Naštěstí tam bývá i pivo nebo kafe, tak se to se mnou taky dá přežít.
Věci pak lovím jen takové, které se prostě MUSÍ vejít do toho příručního zavazadla. Velké zavazadlo s sebou neberu na cesty i proto, že kdybych měla velký kufr, MUSELA bych ho naplnit. A protože nekupuju každou hovadinu, vzalo by to o hodně více času strávených lovem místo odfrkávání. Vybírám tak jen ty nejlepší kousky, nejlépe více menších, a při rovnání do kufru jsem mistr Tetrisu a zenu (ne už tolik při vyděšeném výrazu zaměstnanců letiště, když skenují má příruční zavazadla a ježí se jim vlasy nad těmi divnými obrysy na obrazovce).
Celé intro vede k jedné věci: budu od teď na blogu zaznamenávat mé doporučené adresy na antiky a blešáky, které stojí za to v zahraničí navštívit. Třeba vás to inspiruje, sami najdete na bleších trzích zajímavé kousky, nebo mě budete proklínat, že jste utratili majlant v antiku, o kterém jste neměli tušení a na který jste také “náhodou” narazili.
A protože s prázdným žaludkem je svět o hodně smutnější místo, přidám mé osvědčené tipy na skvělé jídlo a kafe.